Články z anglických časopisů Muzikál Boj o ostrov Asi největší bomba. Článek je kratičký, protože zatím nikdo nic neví, ale informace je jasná: správce Ransomovy literární pozůstalosti potvrdil, že Neilu Hannonovi, zpěváku skupiny Divine Comedy (jestli ho nebo je někdo znáte, tak se přihlaste), bylo uděleno svolení napsat muzikálovouverzi Boje o ostrov. Muzikál je nyní ve „stádiu vývoje“a měl by být uveden v londýnském National Theatre pravděpodobně ještě do konce letošního roku. Změny v Museum of Lakeland Life v Kendalu V době, kdy tuto informaci čtete už byla Ransomova pracovna přestěhována. Muzeum tak zareagovalo na četné dotazy návštěvníků. Původní umístění totiž nebylo na hlavní prohlídkové trase, protože se nepočítalo s tak velkým zájmem. Bohužel toto stěhování neznamená, že by se expozice rozšířila. Záložka Holubí pošty Letos je skutečně rok nejrůznějších výročí. K sedmdesátinám „Carnegie Medal“, ocenění, které AR dostal za Holubí poštu, vydal TARS knižní záložku. Stojí 25 pencí a nejzajímavější na ní asi je, jak ta medaile vlastně vypadala. Taky o tom ocenění všichni víme, sem tam ho zmiňujeme, ale co to je vlastně nevíme, aspoň já to nevím. Ví to někdo? A poví to dál? Rozhovor s doktorem Dudgeonem Colin Baker, představitel televizního doktora Dudgeona, odpověděl na pár otázek, ale zdá se, že žádným fandou AR není. Chrpově modrá vejce a kukuřičná mouka Tak tenhle článek mě pobavil, protože mi připomněl naše „bádání“. Autorku zarazilo cosi v popisu kachních vajec, která Mladý Billy uvařil Rogerovi k večeři v Trosečnících. Autorka se dokonce domnívá, že se buď autor nebo sazeč dopustili gramatické chyby. No natolik anglicky neumím, abych si dovolila to jakkoliv komentovat. Mně je to jasné: „A užtu před nimi ležela obě vejce, jen se do nich pustit, namodralá a roztřesená jako dva vejcovité kopečky rosolu.“ V českém překladu ani slovo o kukuřičné mouce, zřejmě jeden z mnoha překladatelských oříšků pro paní Wolfovou. Víc mne pobavilo, že autorka končí svůj článek slovy: „…stále lituji, že jsem nikdy neochutnala kachní vejce, protože to zní jako jedno z chutnějších jídel AR.“! Když jsem ten úryvek zas znovu četla, všimla jsem si něčeho jiného, co už mě zaráží celá léta. Billy zabalil vejce do listu náprstníku! Náprstník, latinsky Digitalis, je rostlina nebezpečná, ne-li jedovatá, jak už latinský název naznačuje a balit cokoliv do jeho listů… Já, od té doby, co mi náprstníky rostou kolem chaty, na to alespoň upozorňuji všechny děti, aby mi je také neulámaly, protože u nás je to i rostlina chráněná. Jejich rodiče začali mé chatě přezdívat Jedová chýše, sprosťáci! Možná, že ne všechny náprstníky jsou nebezpečné, ale to by bylo na článek nějakého biologa nebo aspoň hobby biologa. Nenašel by se mezi námi, aby mi to vysvětlil? TARS na internetu Jak už mnozí z vás od čfk víte, oficiální stránky TARSu změnily podobu. Ty nové jsou stále ještě „ve výstavbě“ a hlavním důvodem pro rekonstrukci byla jejich mobilita. Stránky najdete na adrese http://arthurransome.org/ a až bude něco nového, dám vám vědět. Kdepak jsou asi naše stránky… Můj kolega kdysi říkal: „O kom se nemluví, je mrtvý.“ Dovolte, abych to parafrázovala: „Kdo není na internetu, je …“ Dalších asi třicet stránek je věnováno uskutečněným aktivitám TARSu, záznamům z různých setkání, od návštěvy dolu, přes plachtění a pozorování hvězd, až k lodnímu modelářství … smutný výčet, když si vzpomenu na naše nesetkání. Problémy ale budou všude, protože letošní návštěvy u hrobu Arthura Ransoma se, přestože výročí bylo čtyřicáté a připadlo na neděli, zúčastnilo pouze deset členů TARSu. Signals – The Magazine of The Arthur Ransome Society – September-December 2007 Martina Tentokrát se nám toho sešlo víc. Vloni totiž vyšly některé anglické časopisy těsně ke konci roku a Mixed Moss 2007 dokonce až v roce2008. Zdá se, že nejen my máme potíže s pravidelnou periodicitou našich tiskovin. Mixed Moss 2007 Slovo redakce Omluva za pozdní vydání (Editorial, 1 stránka) Hry na loďkách Půvabné vzpomínání na dětské hry na Temži v duchu Vlaštovek a Amazonek a později i knihami inspirovanými od autorky, která loni zemřela. (Messing about in boats, Kath Saunders, 5 stránek) Arthur Ransome na jižním pobřeží Přestože jižní pobřeží Anglie se v knihách, snad s výjimkou Petra Kachny příliš nevyskytuje, je úzce spojeno s Ransomovým jachtařským životem. Článek popisuje AR a jeho lodě v souvislosti s jižním pobřežím a stál by za přeložení. (Arthur Ransome on the South Coast, Peter Willis, 11 stránek) První námořníci: Petr Kachna a Titty Walkerová Autorka porovnává dva první námořníky, jednoho „skutečného“, Titty, a jednoho vymyšleného, Petra Kachnu a jejich vzájemné spojení. Vrací se k detailům v různých knihách a nachází spojení nejen mezi prvními námořníky navzájem, ale i AR. (The Able-Seamen: Peter Duck and Titty Walker, Janice Lingley, 8 stránek) Škola Annisgarth Autorka navštěvovala v padesátých letech stejnou internátní školu u Windermeru jako Altounyanova děvčata. Na rozdíl od toho, co popisuje Taqui ve svých knihách, jí se tam líbilo. (Annisgarth School, Sue Milward, 7 stránek) Chybějící domorodci Velmi zajímavý článek filosofující na téma jak mnoho domorodců ve vyprávěních chybí. A to nejen v blízkosti dětí (Bob Blackett), ale i třeba u Jacksonů (žádné děti žijící a vypomáhající na statku). Autor napočítal celkem 28 „rodin“. Z nich pouze 6 je kompletních. Domnívá se, že proto musel mít AR nějaký osobní důvod. Vzhledem k tomu, že někde chybí celé generace, se domnívá, že viníkem může být jednak válka 1914–1918 a následná pandemie chřipky (The Missing Natives, Peter Hyland, 10 stránek) Domorodci, peníze a společenské třídy Velmi zajímavý článek zabývající se tím, kdo byli Walkerovi, Blackettovi…. na společenském žebříčku tehdy ještě dost přesně rozdělené anglické společnosti. Druhým tématem jsou peníze. Zdá se, že jich děti nemají nikdy dost, ale v pozadí neviditelně figuruje zřejmý dostatek. O pěti šilincích, za které John koupil lano a grog autor říká, že to byla polovička dělníkovy denní mzdy a o nějakých pětadvacet let později jeho měsíční kapesné. (Natives, Cash and Class, Tom Napier, 5 stránek) Byl Ransomův prapradědeček celý život kvaker? Kvaker byl určitě, údajně přestoupil pár měsíců před smrtí na anglikánskou víru. Pochyby trvají proto, že je pohřben po boku své kvakerské manželky, což prý kvakeři nedovolují. (Was Arthur Ransome´s Great Great Grandfather a lifelong Quaker?, Judy Andrews, 2 stránky) Korektury „Bohemy“ Autorce se dostaly do rukou sto let staré korektury. Fascinovalo ji, jak precizní perfekcionalista už tenkrát Ransome byl. Ale samozřejmě že největší zážitek bylo držet v rukou to, co kdysi Ransome. (The „Bohemia“ Proofs, Katryn Eastman, 2 stránky) „V Bohémě“ – co mě napadlo při četbě Ransomovy Bohemyv Londýně Autor, sám filmový producent, se zamýšlí nad tím, zda každý umělec musí projít svým bohémským obdobím. Pro nás je důležité, že protože Ransome už jednou od konvence odešel, byl o mnoho let později schopen opustit jistotu měsíčního příjmu a věnovat se jen literatuře. Je tam taky zmínka o Španělských dámách. Právě v této životní etapě Ransome slyšel písničku poprvé, když do společnosti kdosi přivedl starého námořníka. („In Bohemia“ – thoughts on reading Ransome´s Bohemia in London, Roger Seccombe, 11 stránek) Uznání Tedu Alexaderovi Uznání a poděkování Tedu Alexanderovi, který po léta vedl stánek s knihami při různých setkáních Tarsu a v mezičase rozesílal tuny knih členům. Ted na svou funkci loni rezignoval. (Ted Alexander: An Appreciation, Katryn Eastman, Gabriel Woolf, 2 stránky) Poklady z Tarbidu-3 Konečně jsem se dozvěděla, kdo byl Carnegie a co to bylo za cenu. Andrew Carnegie byl knihovník, který se zasadil o rozvoj veřejných knihoven a Asociace knihoven založila tuto cenu k stoletému výročí jeho narození. Článek si pochvaluje, jak dobrým výběrem byla v roce 1937 Holubí pošta zvláště ve srovnání s mnohými kontroverzními laureáty z pozdějších let. Vždy, když se to znovu stane, komentáře v novinách opět srovnávají s prvním oceněným. (Treasures from Tarbid –3, Sheila Ray, 4 stránky) V poštovní schránce V roce 1948 udělila universita v Durhamu AR čestný titul. Autor vypátral, že stejný dostal ve stejný den nevlastní otec jeho přítelkyně. Jeho zemřelá žena byla rozená Blackettová! Alan Hakim Černé labutě. Doplnění příběhu lodi HMS Whimbrel. Tam se na sbírce podílel jakýsi malíř a ten se pro změnu jmenoval Ted Walker. Peter Hodges Náhodné myšlenky…o rodičích Opět téma chybějící rodiče, o školách, kam asi chodily děti do škol a o jídle, oblíbený chleba s marmeládou. (In the Mailbox, 3 stránky) Trosečníci z Vlaštovky: chybějící stránky Zajímavý článek. Autor objevil vydání z roku 1932, kde byl stručný obsah Boje o ostrov psaný podle jeho úsudku samotným Ransomem, pro ty, kteří ho nečetli. Sám má vydání z roku 1937 a tam už tato poznámka není. Dál se soustřeďuje na chyby v datování nejen celé knihy, ale i důležitých okamžiků z jejího obsahu. (Swallowdale: the missing pages, Owen Roberts, 4 stránky) První pohled do Údolí Vlaštovky Zajímavý článek autora, který se s Ransomovými knihami seznámil až v důchodovém věku a zamiloval se do nich. (On first looking into Swallowdale, Terry Reeves, 2 stránky) Jak jsem objevil Ransoma a TARS Zajímavé vzpomínání na dětskou četbu, která ovlivnila jeho život. Ve 40 letech se přestěhoval do Bowness a nyní, v důchodu, pracuje v Steamboat Museum. (Finding Ransome and TARS, George Wray, 2 stránky) Jak jsem objevil Ransoma a Vlaštovky Opět vzpomínky na dávnou četbu, jí inspirované aktivity a nakonec jejich popis, který autor napsal Ransomovi a dostal odpověď. (Discovering Swallows and Ransomes, John Berry, 4 stránky) Dramatizace Vlaštovek a Amazonek Úplný výčet všech, ať už filmových nebo rozhlasových dramatizací děl AR nebo jeho biografie. (Those dramatic S and As, Peter Hodges, 5 stránek) Ransome a Hádanky Další článek na osvědčené téma – možné zdroje Ransomových inspirací, tentokrát je hlavním tématem kniha Erskine Childerse Hádanka písků, kterou Ransome nepochybně znal. (Ransome and The Riddle, Roger Seccombe, 9 stránek) Ransomovo využití ptáků Autor udává, že v Ransomových knihách je zmínka o celkem 90 ptácích, a když se započtou i nedokončené Lysky na severu, objevuje se pták v názvu ve více než poloviny knih. A ptáci hrají v Ransomových knihách často důležitou roli. (Ransome´s Use of Birds, Avrum Lank, 6,5 stránky) Ransomovi Staří muži Že by Staří muži představovali jakýsi starý zmizelý svět? (Ransome´s Old Men, John Earl, 6 stránek) Záhadné vody: Heslo úhořů rozluštěno Slovo koroborí podle nějakých starých slovníků se dá reprodukovat jako karabari a to je podle autorky základ záhadného hesla. (Secret Water: The Eel Password Deciphered, Janice M Lingley, 8 stránek) Polička s knihami Arthur Ransome: A Bodley Head Monograph by Hugh Shelley Životopis AR, dnes již překonaný, je zajímavý tím, že vyšel ještě za života AR a jím upravovaný Arthur Ransome´s Lake District by Jon Sparks Fotografická publikace z Ransomova Jezerního kraje Blood Red Snow White by Marcus Sedgwick Životopis AR nás zavede do Ruska a Pobaltí Všechny knihy jsou pro členy k mání z knihovny TARSu. Samozřejmě v angličtině. (Bookshelf) Signals a Outlaw (Signály a Psanec) podzim 2007 Zprávy z Anglie mne vždycky znovu a znovu překvapí. Nejspíš svou kreativitou, která mě fascinuje obecně. Tvořivé lidi s fantazií mám prostě ráda a celoživotně z jejich kapitálu kradu. Sama totiž nevymyslím nic. A tentokrát se to našim anglickým přátelům opravdu podařilo. Časopis Outlaw (Psanec), který je určen mladým členům TARSu byl věnován Petru Kachnovi. Články jsou krátké, ale inspirativní. Hned úvodní článek je popisem tábora Vlaštovek na Ostrově divokých koček. Použili dobové kempingové vybavení a proslavené zavěšené stany. Samozřejmě se shání po dalších dobových artefaktech a tak mě napadlo, že vám možná někde něco zavazí. My jsme měli nádherný primus, mosazný, ale dokonce i v naší rodině, kde se nevyhodí nikdy nic, někam zmizel. Škoda, mohl začít žít svůj druhý život. Vzpomeňte na Rogera a pirátský nůž, když už je to o Petru Kachnovi a prohledejte půdy: „Vždyť ho nepotřebuješ,“ domlouvala mu Titty. „Ale ano,“ bránil se Roger. „To se ví že ano. Dám si ho do svého Muzea“ 1) Další článek je zveřejněním nových, předpokládám, že mladých, členů TARS a taky o připojení do diskuse, jakékoliv, jen tak, aby věděli, že existují a lépe se seznámili, na webových stránkách. Myslím, že toto je opravdu slovo do pranice pro naše webové specialisty. Martina