Akce Setkání u příležitosti Ransomových narozenin v lednu 2018. Zhodnocení situace klubu a návrh jeho směřování Nosným tématem tohoto setkání však byla zejména neutěšená situace našeho klubu, v téměř všech směrech naší činnosti. Časopisy jsme nevydali už čtyři roky, v minulém roce se na našich stránkách objevily pouze tři Aktuality, o nějakém článku, zajímavosti či cokoliv jiném není ani hovoru. Po stránce praktických akcí s náměty plachtění , turistiky či jiných, po vzoru našich hrdinů – nula. V rámci hodnocení této situace nám naše hostitelka Hanka přečetla dopis od našeho předsedy Čáryfuka o jeho rezignaci na funkci redaktora a tvůrce našich časopisů. V tomto bodě musím vyzvednout jeho mnohaleté působení v této funkci a zdůraznit počty zpravodajů, které vytvořil. Začínali jsme číslem 12 a končíme číslem 34, tedy 11 let práce = 22 časopisů a stejně tolik Majáků. Také musíme pamatovat i na ty, kteří mu svými příspěvky pomáhali v této činnosti a všem poděkovat za jejich pomoc. K naší lítosti jsme se s touto situací museli smířit a tím jsme se dostali k otázce, co dál? Po delší diskuzi jsme si odsouhlasili tyto radikální změny: 1. Přestaneme vydávat časopisy jak tištěné, tak na CD. 2. Změníme svoje webové stránky tak, aby byly aktuální, aby se v nich objevovaly zajímavosti, jako ve zpravodajích, a které mají nějaký vztah k AR a aby byly také přitažlivé pro mladší generace. 3. Budeme více sledovat časopisy anglického TARSU, vytahovat z nich informace a zveřejňovat je na stránkách, abychom mohli dát našim členům i jiným zájemcům alespoň nakouknout do jejich činnosti a sledovat, jak oni si představují členství v klubu. 4. Zkusit nakontaktovat zájemce o podobné činnosti a témata s prvotním zaměřením na AR. Jak se nám tyto změny podaří uvést v život a co to bude znamenat, si povíme na příští schůzce. Chlup Miloš Setkání Klubu čtenářů Arthura Ransoma Sešli jsme se v sobotu 16. ledna 2016 již tradičně u Martiny mezi čtvrtou a pátou hodinou odpoledne. Sešli jsme se tam nejen v tradiční sestavě, ale také jsme přivítali i tři naše nové členy. Jedním byl pan Aleš Kolodrubec, zakladatel a prezident České společnosti Sherlocka Holmese, s nímž nás spojuje hlavně geniální překladatelka Ransomových knih paní Zora Wolfová, která přeložila i mnoho knih Arthura Conana Doyla. Druhým byl pan Jiří Pravec a třetím Václav Baiza. Prvním tématem, bylo vyprávění Františka Novotného o plachtění po severním Atlantiku, kolem Grónska a Islandu. O bouřích, ledových krách a dalších zajímavostech této cesty a o tom jak všechno nakonec úspěšně zvládli. Další bylo vyprávění manželů Kubelíkových o krásách a zajímavostech Skotska, ostrova Skay a v neposlední řadě i o místech nám nejbližších a to o Jezerním kraji, kde se odehrává šest (počítáme-li i nedokončenou knihu Lysky na severu), ze třinácti Ransomových knih. Kromě všeho tohoto povídání jsme se (již čtvrtým), rokem tematicky věnovali jedné Ransomově knize. Tentokrát to byla: Zamrzlá loď kapitána Flinta Hlavní slovo o zajímavostech a tajích této knihy měl Jirka Šulc. A tímto mu dávám slovo: Jako čtvrtou knihu dětských příběhů Vlaštovek a Amazonek (a dalších skupin) napsal Arthur Ransome Zamrzlou loď kapitána Flinta, v anglickém originále Winter Holiday (Zimní prázdniny) v roce 1933, kdy v listopadu prvně vyšla. Jako jediná kniha série se odehrává v zimě (nepočítáme-li Petra Kachnu, který jako příběh v příběhu měl být v zimě vymyšlen). V češtině vyšla celkem šestkrát: poprvé roku 1937 v nakladatelství Josef Hokr v překladu Jindřicha Hořejše s ilustracemi Ondřeje Sekory. Podruhé roku 1958 v SNDK jako sv. 24 edice KOD s ilustracemi Kamila Lhotáka. Pro další vydání ji znovu přeložila Zora Wolfová a vydal ji Albatros roku 1973 (edice Střelka) a 1991 (Duha) s ilustracemi Jana Černého, dále Toužimský & Moravec roku 2001 s původními ilustracemi autora a naposledy Albatros roku 2011 s ilustracemi Zdeňka Buriana. Děj se odehrává v okolí románového jezera, stejně jako první Boj o ostrov v době prvního léta a druzí Trosečníci z Vlaštovky v létě následujícím. Nyní se ocitáme na počátku roku třetího; v knize lze najít dvě data (bez roku): dosažení ostrova Záhadné skrýše 28. ledna (konec kap. 15) a cesta k severu 10. února (kap. 24). Na rozdíl od předchozích knih se zde prvně objevují postavy Dicka a Dorotky Callumových (D.'s), hvězdáře a spisovatelky, jejímaž očima jsou události nazírány. Jde o příběh o dětech a pro děti. Autorovy inspirace a zdroje popsal Josef Pícha v doslovu vydání T&M 2001, okolnosti autorova života a celého cyklu ransomovek pak František Novotný v doslovu posledního vydání 2011. – Pokud bychom časové a místopisné údaje v literárním příběhu chápali doslovně (použijeme-li „fundamentalistický“ přístup), lze objevit zajímavé souvislosti. Odpočítat jednotlivé dny příběhu je komplikované, v 5. dni příběhu (kap. 7–9) začíná 28denní karanténa, v závěru 13. kapitoly se ocitáme ve 12. dni příběhu, ale v kap. 15 se na začátku píše: „...a tak to šlo dál a dál po mnoho dní“. Z dalších zmínek, např. když Dorotka přemýšlí o 1. dni příběhu, že před 3 týdny pozorovali veslici (kap. 19, s. 206 in T&M), se dobereme přesnějšího určení času, jen předpokládáme-li, že údaje nejsou zaokrouhlené (ransomologové z TARSu již v tom bádali). V kap. 21 (s. 220 T&M) kpt. Flint při listování Lodním deníkem Framu objeví zápis: „Barometr 30. 1. Slunce svítí. Mráz silný“ (anglicky: „Barometer 30.1. Sunshine. Freezing hard“). Nabízí se, že jde o zápis z 30. ledna, ale Angličané takto data nepíší, a údaj za slovem barometr nebudou řadové číslovky, ale desetinné číslo 30,1 označující tlak vzduchu (s anglickou desetinnou tečkou). V jakých však jednotkách? Nebude to v imperiální jednotce libra na čtverečný palec (psi, pound per square inch), ale v jednotce palec rtuti (inHg, inches of mercury), dodnes užívané v USA. Normální tlak vzduchu (při mořské hladině) je 1013,25 hPa = 760 torrů (mmHg) = 14,696 psi = 29,92 inHg. Na Framu tehdy Dick naměřil tlak 30,1 inHg = 1019,3 hPa, což je tlak vysoký, jak by odpovídalo jasnému počasí (neznáme nadmořskou výšku románového jezera, Coniston Water je 143 stop, tj. 44 m n. m.). V kap. 18 „nad vrcholy jasně zářil úplněk“ (s. 188) a vrhal stíny za výpravu, další den v kap. 21 „vycházel právě Měsíc“ (s. 223) a před ně vrhal stíny. Porovnáme-li pohyb postav s mapkou, směr stínů naprosto souhlasí a odpovídá situaci ve dnech kolem úplňku v zimě, kdy Měsíc vychází večer na SV, v noci kulminuje vysoko nad obzorem a zapadá ráno na SZ. Podle chronologie příběhu jde o události zhruba 5 dní po 28. lednu. V ransomologické literatuře lze nalézt odlišné datace příběhu do roku 1931 či 1932. Astronomickými výpočty můžeme neomylně zjistit data úplňků: V roce 1931 byly 4. ledna a 3. února, v roce 1932 byly 23. ledna a 22. února. Závěr nechť si čtenář učiní sám. Ještě k výšce Měsíce (odstavec pro odvážné): V ročním cyklu bývají v zimě úplňky výše na obloze než v létě, neboť perioda lunovratů (drakonický měsíc 27,21 dní) je kratší než perioda fází měsíce (synodický měsíc 29,5 dne), a tak severní lunovrat nastává v zimě v období kolem úplňku a v létě kolem novu. Zjednodušeně řečeno, v zimě vídáme Měsíc (úplněk) tam, kde bývá Slunce v létě, a v létě se pohybuje úplněk po dráze zimního Slunce. Tedy přibližně, neboť výška kulminujícího Měsíce při lunovratech se mění, a to v cyklu po 18,613 letech (na rozdíl od Slunce při slunovratech, které je vždy stejně vysoko, v ročním cyklu). Zajímavostí je, že v období roku 1931/32 došlo k vysokému lunovratu (Major Lunar Standstill), který byl naposledy v červnu 2006 (příští bude v dubnu 2025). Při vysokém lunovratu (resp. v období asi rok před až rok poté) se Měsíc při severním lunovratu ocitá výše než Slunce při letním slunovratu (a při jižním lunovratu naopak níže než zimní Slunce), takže Měsíc v úplňku je v zimě hodně vysoko, výš než Slunce v létě (a v létě je úplněk níže než Slunce v zimě). Vysoký lunovrat byl také v období 1894/95, kdy v zamrzlo jezero Coniston; existují studie, které dávají cyklus vysokých lunovratů do souvislosti s chladným počasím, každopádně lidé si změn v postavení Měsíce na obloze všímali již před několika tisíci lety a podle význačných astronomických směrů orientovali megalitické stavby (kromlechy). Ještě k překladu: V kap. 7 sotva Peggy připlula k zamrzajícímu molu Cesmínového háje, říká: „Podle Cooka má mrznout celý měsíc“ (s. 78, T&M), anglicky „Cook says...“, ve starším překladu „Cook praví, že mrzlo celý měsíc“. Mořeplavec James Cook není jinde zmiňován, a nejspíš zde půjde o kuchařku (cook) z Jezerky, s níž asi Peggy ráno mluvila a která vstupuje do děje 10. února (kap. 25). V závěru kap. 23 říká kapitán Flint: „Tedy, Zuzano, z tebe bude ještě Sherlock Holmes,“ což je jediná zmínka o SH v této knize. Zajímavostí je, že Zora Wolfová kromě knih Arthura Ransoma přeložila řadu povídek Arthura Conana Doylea o Sherlocku Holmesovi, který má také své ctitele, z nichž se tentokrát našeho setkání zúčastnil Aleš (aleSH). Opakovaně je v knize zmiňován Fridtjof Nansen a jeho knihy, jež byly populární hlavně v době Ransomova mládí; to však nikterak neubralo z úspěchu knih o Vlaštovkách a Amazonkách (a D+D, Lyskách, Úhořích...), který od 30. let trvá dodnes. Kalendář na rok 2009 Sobota 17.ledna 2009 Tradiční oslava Ransomových narozenin se uskuteční na tradičním místě, to je v Pampeliškové 10, Praha 10. Protože je to opět sobota, přijďte odpoledne, kdykoliv se vám to bude hodit. Oficiální oslava začíná v pět hodin. Program bude taky tradiční a když se nám povede nějaké překvapení jen dobře. Čtvrtek 7.května – pondělí 11.května 2009 Další akcí, která se již také stává tradicí, bude Expedice Harta 2009. Opět využijeme květnových svátků. Sešli bychom se v pátek 7. května v penzionu U jelena v Nové pláni. Penzion připomíná kostel a není možné jej přehlédnout, parkoviště je hned u penzionu Opět nás bude očekávat plachetnice Zefýr, o níž už jsme psali. Následující tři dny bychom věnovali brázdění vln oceánu již částečně probádaného v minulých létech. O loňské expedici se můžete dočíst pár slov v tomto Zpravodaji a prohlédnout si dokumentární fotky. Plavbu bychom opět proložili objevitelskými výpravami na pevninu. Vrchol Kančenžangy i Venušiny sopky jsme dobili letos, ale je zde ještě dost k objevování. Stravu bychom si opatřovali u domorodců – například velice lákavě zní název hospody „U šneka“ v Leskovci. Dalším zdrojem potravy může být skvělá kuchyně lodních důstojníků vybavená propanbutanovým vařičem. Co udělat pro to, abyste se Expedice Harta mohli zúčastnit. Především zvednout telefon a zavolat Čáryfuka na 602 443 894 a zjistit jak to vypadá s místy na Zefýru – vejde se nás tam maximálně deset, ačkoli optimální počet lidí na palubě je osm. Následující krok je důležitý – poslat zálohu 400 Kč na nájem Zefýra na účet klubu u KB - č.: 86-3592210207/0100 - jako variabilní symbol uvádějte svoje členské číslo. Pokud by se nás sešlo méně, jako tomu bylo letos, museli bychom trochu připlatit, ale to bychom vyřídili až na místě. Ubytování U jelena si zajistí každý samostatně a pak už můžeme netrpělivě očekávat začátek akce a zkoušet vyčarovat příznivé počasí. Stránky penzionu a kontakty najdete na adrese: http://www.ujelena.bruntal.com/ kde najdete i fotky a mapu. Z vlastní zkušenosti dodávám, že v restauraci penzionu se vaří moc dobře. Ti, co se již na Zefýru plavili, žádné další rady nepotřebuji. Pro případné nováčky ještě pár rad co s sebou a na sebe. Co se týče oblečení, může být ještě dost zima. Takže tenisky, nebo botasky se světlou gumou na podrážce, jachtařské holinky (nikoli s černou gumou), nepromokavou bundu, vlněné ponožky nebo podkolenky, teplou čepici, rukavice!, svetr a náhradní prádlo a kalhoty, kdybychom promokli. Také ale tričko a šortky, protože může být teplo. Na koupání to podle mého odhadu nebude, leda tak pro otužilce. Pokud by bylo třeba nějaké další instrukce, rozešleme je přihlášeným individuálně Z plavby nemusí mít strach ani úplní „nejachtaři“. Expedice se uskuteční jako již dvakrát, pod vedením zkušeného skippera Františka Novotného, kterému se zde sluší i poděkovat za to, že expedici navrhl a vymyslel. GALERIE Pátek 11.září - neděle 13.září 2009 Třetí větší akce je v klubu novinkou. Jde o sjetí části Vltavy od Rožmberka nad Vltavou do Zlaté Koruny. Sešli bychom se v pátek 11. 9. v penzionu Panorama v Českém Krumlově. Zde bychom přenocovali a večer bychom mohli věnovat společnému popovídání, vymýšlení a plánování. Ráno by nás auta půjčovny (svá bychom nechali na parkovišti penzionu)vyvezla i s loděmi na start naší plavby, tedy do Rožmberka. Chopili bychom se pádel a s občasnými zastávkami na osvěžení či pokochání se okolní krajinou bychom dopluli do Krumlova. Zde bychom měli druhý nocleh a další možnost přátelského besedování. V jídelně penzionu je k dispozici i velká televize, takže případné předvádění fotek z cest je možné. Stačilo by je dovézt na CD nebo flešce, notebook bych zajistil já. V neděli (13. 9.) bychom ráno vyklidili pokoje a všechny krámy uskladnili ve svých vozidlech. Sjeli bychom ještě kratší úsek Vltavy z Č. Krumlova do Zlaté Koruny. Odtud by nás i lodě auta půjčovny dovezla zpět do Krumlova a někdy odhadem mezi 14. a 15. hodinou bychom se rozjeli do svých domovů. Podařilo se na tuto akci dojednat zvláštní ceny pro členy KČAR, takže nocleh pro dvě osoby v dvoulůžkovém pokoji by přišel na 750 Kč (snídaně je v ceně) a půjčení kánoe s příslušenstvím (pádla, vesty, lodní pytel) by nás stálo 300 Kč na den. V ceně je zahrnutá i již zmiňovaná doprava. Nepočítám-li další výdaje na jídlo a osvěžení přes den a na večer, vyšla by akce pro dvojici na 2100Kč. O dvojicích mluvím, protože bychom jeli na kánoích. Tento úsek řeky není žádná divoká voda a na dnes módních raftech to sjíždí jen beznadějná nemehla a alkoholici. Na večer by se dalo (za rozumný příplatek) zajistit i studené občerstvení – v penzionu Panorama se nevaří. Plavby se nemusí obávat ani nezkušení vodáci. Vltava je ve zvoleném úseku dost tolerantní a s největší pravděpodobností budeme mít i zkušeného vůdce, který před obtížnějšími úseky dobře poradí. Snad tedy pár rad co s sebou a na sebe. Samozřejmě nezapomeňte nějaké zásoby na doplnění energie během plavby. Mnohé občerstvovací stanice na cestě s koncem vrcholné sezóny zavřou a hladovět s pádlem v ruce není nic příjemného. Pokud jde o oblečení je vhodné nějaké vodě odolné oblečení, na nohy jsou nejlepší neoprénové boty, ale bohatě stačí i tenisky u nichž počítáme s tím, že si je můžeme namočit. Pro případ zmáčení je vhodné mít v konvi či lodním pytli (budou zajištěné) nějaké náhradní oblečení. Cvaknutí, či jak dnes vodáci častěji říkají „vykrysení“, tak moc nehrozí, ale nějaká voda ve šlajsně se do lodě dostat může. Trávit pak celý den v mokrém není nic zrovna příjemného, zvláště v září, kdy už na počasí není tak velké spolehnutí. Podchlazení je prevít a spousta lidí, kteří se motají kolem vody, je dost podceňuje. Na tohle téma připravujeme trochu podrobnější článek do jarního Zpravodaje. Další potřebné instrukce rozešleme přihlášeným individuálně. Zájemcům doporučuji, aby si co nejdříve samostatně zamluvili ubytování v penzionu Panorama v Českém Krumlově buď mailem na adrese: penzionpanorama@seznam.cz nebo telefonicky na čísle: 380 712 056, případně na mobil: 774 959 400. Nezapomeňte při objednávání uvést heslo Akce KČAR, aby v penzionu počítali s dojednanými slevami. Jak penzion vypadá a jak jej najít najdete na adrese: http://www.surfsport.cz/pension/ S penzionem budu v kontaktu a podle počtu přihlášených připravíme i lodě. Se zajištěním ubytování neotálejte, v Českém Krumlově bývá dost plno i v září. Maximální kapacita penzionu je 20 lidí. Zářijový termín jsme zvolili, protože již řeka nebývá tak ucpaná šňůrami vodáků a ještě lze doufat v celkem slušné počasí. Čfk